V pražském klubu Kaštan, původně historickém hostinci a nyní scéně Unijazzu, jsem se v pondělí 2. května zúčastnila spolu s dalšími přáteli a příznivci folku malé vernisáže výstavy talentované mladé fotografky Lenky Živné. Určitě ji […]
Author Archives: Filip
Zrcátka
Pršelo.. A louže jako památka, nejkrásnější zrcátka, zůstala v trávě pro radost.. Pršelo.. A já chvíli šťastná byla, jsem, budu, malá hořkost zbyla, však nepociťuji zlost.. Pršelo.. A já chtěla vědět proč, a teď už […]
Kůra stromu
Vrásčitá kůra, hebká na dotek, hladí kůži i duši, listy jako vlasy k zemi splývají, na podzim je pak nebolí, když vítr chtivě utrhne je, svou krásu nám k nohám skládají.. A pod kůrou skrytá síla, taje […]
Svíčka mrtvému
Světýlko u kaple kdosi zapálil, někdo, kdo za mrtvým mosty nespálil, snad doufá, že svíčka mu na cestu posvítí, snad duše zbloudilá rychle se dovtípí.. Zatím jen plamínek ve sněhu hoří, hranici smrti a života, […]
Všem
Když jdu zasněženou ulicí a vítr mrazem vonící mi něžně cuchá vlasy, napadá mě, kolik krásy každým okamžikem umírá.. Však nově narozený květ, třpytící se v ranní rose, řekne ti, proč nehodí se nenávidět tento svět..
Pražce
Stříbrné koleje neodvratně míří do dáli, kam doletí jen chmýří pampelišek a sluneční jas, není tam doba ani čas, jen hudba, jež vítr na pražce hraje, a sníh, co s jarem neroztaje..
Noční ticho
Ticho? Ne, jen iluze, sen či mylná představa.. Cvrčci na poli, koncert v neznámé tónině.. Rezervuji si lístky i na zítřek.. Tři.. V dálce štěká pes.. Na kočku, nebo nočního chodce? Proud aut na dálnici, […]
Letím
Letím mezi smetím, mezi chmýřím z pampelišek, mezi vlaštovkami, které vracejí se s jarem domů.. Letím.. Kam? O to se nestarám..
Fotka na prodej
Ticho rve srdce na kusy, ač křičíš, nevyjde hláska, marné jsou další pokusy, pomalu umírá láska.. Snad proto dál visíš v rámu, na který den po dni sedá prach, skrýváš se v potemnělém krámu, ze […]
Nebe bez slunce
Sklenka vína bez vína a šálek čaje bez vody, ptáci bez zpěvu a nebe bez slunce, a přesto je to možná v pořádku..
Cestou na Vyšehrad
Když řeka je jak oceán a vítr Tvé vlasy splétá, lehounce, jen zlehýnka, jemně, jak když poletuje hebké pampelišek chmýří vlahým podvečerním vzduchem.. A když se krvavé slunce k západu pomalu sklání, s tichým obzorem […]
Hrnek mátového čaje
Z rádia tóny klavíru snad napsané byly na míru pro chvíli, kdy toužím po spánku, kdy hrnek mátového čaje hřeje mé zkřehlé dlaně a sytá vůně máty čistí hlavu od starostí, myšlenek.. už nebolí.. naznak […]